Nejlepší hra vůbec…

Nejlepší hra vůbec…

To zas bude řečí o rozdílnosti vkusů a slintů typu Kdybys hrál XYZ, tak pochopíš, že TOHLE… – ale já vás přesvědčovat nebudu. Já jen napíšu, co za nejlepší hru považuju já. A dám i tip na nejlepší modifikace nejlepší hry 😉

Hry na PC hraju ve dvou případech… Buď se chci odreagovat od práce, nebo se chci odreagovat od lidí. V prvním případě hraju strategie, v druhém FPS (pro neznalce: First-Person Shooter) či cokoli jiného, kde mohu koukat na svět očima postavy.

Když mám práce po krk a pro samé ENDIFy zapomínám zalít psa a vyvenčit fíkus, tak nasazuju terapii strategiemi. Oblíbil jsem si hlavně dvě: Command & Conquer: Generals – Zero hour a Civilizaci. Po pravdě z C&C hraju hlavně General Challenge 🙂

Civilizace je klasika co nezklame. Tedy… Jednička byla geniální, dvojku jsem nehrál, trojka byla opět geniální a čtyřka je… no… trojku hraju radši, asi tak. Přesto patří na první místo mezi mými oblíbenci pro strategické chvilky, a to hlavně kvůli neskutečnému množství herních variant. Navíc jedna partie zabere až několik dní, to je ideální čas k odreagování se od algoritmů…

Mimochodem, Command and Conquer: Tiberium Wars je pro mne totéž co Civilizace 4 – “to předtím se mi líbilo víc, Radime…”

Na pomezí mezi strategiemi a střelbou do bezbraných lidí… ech, mutantů… ech, pixelů… je pro mne The Elder Scroll IV. Že neznáte? Vulgo Oblivion… Vystačil mi na několik dlouhých týdnů (až měsíců), a když jsem splnil hlavní úkoly a úkoly ve městech a stal jsem se šéfem všech cechů a pomalu jsem si říkal Sakra, co dál?, tak přišel první datadisk, a když jsem zmáknul ten, přišel druhý, a pak jsem taky našel nějaké zajímavé modifikace (viz odkaz), takže bylo o zábavu postaráno. Čas od času zapnu, začaruju si nějakou obludu, splním nějaký úkol a zase uložím.

Odbočím… Nechytly mne MMORPG. Snad proto, že jsem samotář a nebaví mne dohadovat se s lidmi o tom, kudy na draka. A když říkám nechytlo mě to, tak to je jako s Javou nebo Pratchettem. Viděl jsem, zkusil jsem, nevyhledávám to a nepotřebuju zkoumat proč mě to nechytlo, tak důležité to zas není.

Ovšem když mě někdo nebo něco nakrkne, nebo když se dozvím nějaké novinky z marketingového oddělení, nebo NEDEJBOŽE když se srazím s Gaussovou křivkou, tak sahám po zbrani.

Samosebou jen po té virtuální.

Kdysi jsem kosil hnusy v DOOMu. Pak se objevily Hexen, Heretic, Quake a další srajdy na jedno brdo, to mě nebavilo. Bavit mě zas začal Duke Nukem 3D, hlavně kvůli tomu, že měl určité možnosti interakce s prostředím. Ano, mám na mysli přesně to rozkopávání toaletních mís… 🙂 Po něm dlouho, dlouho nic.

Pak jsem někde s nějakým časopisem dostal Delta Force _Land Warrior a Delta Force Xtreme. Zkusil jsem a chytlo mě to. Stejně jako Commanche (to je ten vrtulník přeci…) Sice to bylo jen _takové nějaké bezduché střílení, páni estéti, ale mělo to dvě věci, co dělají hru hrou…

Mělo to atmosféru a bylo to hratelné.

Hra nemusí mít supadupa grafiku a 3D efekty, ale musí vás vtáhnout a bavit. Musíte jí uvěřit. Pak je to opravdu Dobrá Hra.

Třeba Crysis. Crysis je velmi dobrá hra, až do té pasáže ve stavu beztíže. V tu chvíli to začne být otravné a otravné to zůstane… Děs. Nebýt téhle otravnosti, mohlo to být druhé, takhle je to až třetí. Grafika úžasná, hra perfektní – ale tu druhou půlku dělal nějaký debil, ne?

O stupínek výš je v mém žebříčku Stalker. Řadím ho sem, protože je to primárně FPS, i když s prvky nějakého toho RPG (vývoj postavy, předměty, úrovně atd.) Stalker mi vydržel na několik měsíců. No, po pravdě, teď mám uloženou pozici kdesi pod tím kolotočem v Pripjati a už jsem se tam dlouho nevrátil… Budu to muset napravit.

Stalkerovi jsem po prvním hraní moc šancí nedával. Každou chvíli mě něco zabilo, byl jsem poněkud zmatený, běhal jsem od čerta k ďáblu a nedávalo to nijaký smysl. Při druhém hraní mě zabíjel i nějaký duch… a při třetím mě pustili dovnitř. Pak mě to teprv chytlo. A řádně. Druhé místo.

A co že tedy mám na prvním místě? Prosím, slavnostní virbl…

HALF-LIFE 2

(děkuji)

Ačkoli nemá tak úžasnou grafiku a RPG prvky ani věrnou simulaci boje, tak je prostě… dokonalý. Vyvážený. Zábavný. Napínavý. Hratelný. Návykový.

Dohrál jsem ho mnohokrát a když si chci oddychnout, tak pouštím Steam a klikám na něj nebo na Episode One, Episode Two.

Ale na to, aby byl Half-Life 2 pro mne jednoznačně nejlepší hra bybylo tohle málo. Co z něj dělá Opravdu Výhodnou Investici jsou modifikace (mody). Modifikace buď rozšiřují a doplňují původní HL2, nebo z něj dělají úplně jinou hru (třeba takový crossover mezi HL2 a Command&Conquer s názvem HL2Wars)

Modifikací je spousta, od naprostých kravin, co zahodíte po pěti minutách, po oddechovky na pár desítek minut, až po rozsáhlé příběhy na několik (mnoho) hodin hraní.

Slušné mody jsou třeba Awakening, Cite14 nebo český (spíš moravský) Ravenholm. Ovšem mou hitparádu HL2 modifikací vede tato trojice:

Třetí je Metastasis/Minerva. Hlavně proto, že dodržuje logiku původního příběhu.

Druhá v pořadí je City 7 – Toronto Conflict. Relativně nová, poměrně rozsáhlá, inteligentně zakomponovaná do příběhu původního HL2 (Kde se Gordon flákal při tom prvním teleportu?) a přinášející některé zajímavé momenty (například ta pasáž, kdy má na sobě Combine oblek, mi dala zpočátku zabrat – nenapadlo mě, že by šlo se zklidnit a tvářit se nenápadně…)

Jedničkou, a tím pádem i nejlepší modifikací nejlepší hry je pro mne jednoznačně Coastline to Atmosphere. Navazuje na děj HL2 po výbuchu a nabízí propracovaný příběh, který svým rozsahem (15 map) a hrací dobou hravě strčí do kapsy obě oficiální Episody. Gordon se z malého ostrůvku probojuje na základnu dr. Breena (samosebou – použije i buginu a vznášedlo), kde zjistí, že se Breen teleportoval na svou kosmickou loď a následuje ho (až sem to je zhruba hrací doba obou Episodes dohromady, bez nudných vsuvek typu “převeď pět skupin občanů”). Na kosmické lodi následuje ale dalších sedm map, včetně jedné “halucinační” a jedné beze zbraně… K tomu nová muzika, logické hádanky zapeklité právě tak akorát, zkrátka Half-Life 2 takový, jaký ho máme rádi, na mnoho dalších hodin. Zadarmo…

Užijte si to.

K tomu pár screenshotů:

Coastline to Atmosphere

Coastline to Atmosphere

Coastline to Atmosphere

Coastline to Atmosphere

Coastline to Atmosphere

(A pokud je vám to málo, zkuste si od stejného autora (Leon Brinkman) najít Leon’s Map. Další dvě hodinky hracího času…)

comments powered by Disqus